O autorce

Juliana Jirousová: Narodila se 17.9. 1943 ve Staré Říši. Jejím otcem byl akademický malíř Otto Stritzko. Matka Marie, také malířka, byla jednou z dvanácti dětí Josefa Floriana ze Staré Říše.
V roce 1961 maturovala na jedenáctileté střední škole v Telči.

Po maturitě nevěděla čemu se věnovat. Na vysokou školu jít nemohla, protože pocházela z "nábožensky zatížené rodiny". Necelý rok pracovala v Praze v prodejně nábytku.

Na čas se vrátila domů. V té době začala také malovat. Dříve o tom neuvažovala, bylo jí protivné, že všichni v rodině malovali. Ovlivnily ji byzantské emaily. Nejdřív je kopírovala, později v jejich stylu malovala vlastní náměty. Měsíc pobývala ve Vídni se svým otcem, který vystavoval v galerii Ernsta Fuchse. Tam se seznámila s tvorbou malířů z okruhu Wiener Schule, kteří ji značně ovlivnili.

V roce 1964 odešla do Havlíčkova Brodu, kde v psychiatrické léčebně nastoupila jako arteterapeutka. Ředitelem byl tehdy Dušan Bílý. Výtvarné práce pacientů byly pro ni důležité, vzpomíná zvláště na fantastické krajiny jedné paní, plné divokých křovin s očima. V 60. letech probíhal experiment českých psychiatrů s LSD, s cílem využít ji v diagnostice. Juliana se s ostatními dobrovolníky experimentu zúčastnila. O drogách říká, že pro ni neměly žádný duchovní přínos, i když některé halucinogenní zkušenosti využila ve svých obrazech.

V roce 1966 odchází pracovat do Prahy do Bohnic jako sanitární sestra. V nepříjemném prostředí plném donašečů dlouho nevydržela.

Na chvíli se zase vrátila domů a malovala. Otec ji podporoval a povzbuzoval. Nikdy si ale od něho nenechala radit, vysvětlil jí pouze zásady míchaní barev. V Jihlavě vystavovala s pobočkou Svazu výtvarných umělců.

V roce 1968 byla přijata jako kandidátka Svazu českých výtvarných umělců a bylo jí přiznáno stipendium. Žila střídavě v Praze a ve Staré Říši a mohla se věnovat malování. Vystavovala v Praze s Evou Lamrovou, výstava ale trvala jen tři dny a byla uzavřena po invazi sovětských vojsk.

Normalizaci přežívala jak se dalo... V roce 1972 se seznámila s manažerem Plastic People Ivanem Martinem Jirousem. S mnoha dalšími navštěvovala koncerty zakázaných undergroundových skupin.

V roce 1976 se za Martina Jirouse provdala. Vzápětí následoval proces s Plastiky a Jirous byl uvězněn. Po jeho propuštění podepsali oba Chartu 77.

Jirous byl zavřen ještě dvakrát, mezitím se v roce 1980 narodila první dcera Františka, o rok později Marta. Juliana žila v té době ve Staré Říši. Martin se vrátil z vězení v roce 1985. Po krátké době se manželství rozpadlo.

Po dlouhé přestávce, která trvala asi sedm let, začala z nedostatku času kreslit pastelkami na papír. Až do současné doby kreslí obrázky v duchu imaginativního realismu s náměty převážně náboženskými.

V roce 2001 spolupracovala s keramičkou Marií Lamperovou. Malovala obrazy svatých na syrové hliněné dlaždice, které potom Marie glazovala a vypalovala. Pak byly složeny a adjustovány v kapličkách na panství Jeho Výsosti knížete Karla na Orlíku.

V současné době žije ve Staré Říši.

© 2012, juliana-jirousova.cz